Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K uprchlíkům ve světle Nového zákona

14. 09. 2015 18:09:21
Možná očekáváte, že se tento text bude dovolávat lásky k bližnímu, pomoci v nouzi těm, kteří prchají z Afriky, Sýrie a dalších zemí do Evropy. Nu, nebude.

Moje zamyšlení směřuje k jiné otázce, a sice zda v Novém zákoně najdeme podporu pro odmítnutí takových sebedestruktivních kroků, které nyní evropští vůdci páchají a zda není rovněž možné, ve světle Nového zákona, zvážit a rozpoznat škodlivost nějakého jednaní, byť by takové bylo zabaleno do hávu křesťanské lásky a pomoci bližnímu. Jinými slovy, zda je možné podle zhodnocení konkrétní situace stanovit priority. Aby nedošlo k omylu, nechci říci, že jsem proti pomoci potřebným a lidem v nouzi, nicméně domnívám se, že zde nejde jen o tento případ prosté pomoci a nouze, nýbrž celý problém s uprchlíky zahrnuje mnohem více. Rád bych se rovněž vypořádal s námitkou, že i křesťanské náboženství má v historii na svědomí moře krve nevinných obětí. Ano, je možné, že to ateisté tak mohou vnímat a budou mít do jisté míry pravdu. Nicméně, upozorňuji na to, že „křesťanský přístupem“ rozumím konfrontaci s jeho hlavním základem, vzorem a ideálem, kterým byl, je a bude vždy Nový zákon, případně celé Písmo. A v tomto souboru 27 knih nenajdeme nic o tom, že by apoštolové někoho upalovali, pronásledovali, zabíjeli či šířili své poselství mečem, nebo jakýmikoliv mocenskými světskými prostředky. Vždyť Ježíš sám říká, že jeho království není z tohoto světa, neb kdyby bylo, pak by jeho služebníci bojovali...

Kristovi služebníci však takto nebojovali a v Římské říši se trmáceli po světě a hlásali evangelium pouze slovem a dobrými skutky, jak to můžeme číst v Novém zákoně. Nenajdeme tam nic o tom, že by někoho kamenovali, že by vybízeli ke státnímu převratu v Římské říši, aby tito první křesťané konečně zavedli na zemi „ty správné pořádky“, a tak dále. Máme tedy v Novém zákoně vzor, jehož optikou lze posoudit, zda kroky lidí, kteří se ke křesťanství hlásí nebo hlásili, nalézají v Novém zákoně oporu či nikoliv. V Novém zákoně nenajdeme ani podporu pro totalitní systém světské moci a tudíž vinu za hrůzy dějin v Evropě, nese spíše církevní totalitní moc, než křesťanství samotné. Každá totalitní forma vlády je totiž špatná a zdevastuje, pokaždé a zákonitě, i nejušlechtilejší myšlenky a ideály. Totalitní moc je tedy vždy zločinná, avšak podporu pro takové prosazování Kristova evangelia v Novém zákoně prostě nenajdeme. Apoštolové a učedníci to v prvním století prováděli jinými, křesťanskými metodami.

Otázka však je, zda v rámci mírnosti, lásky k bližnímu a hlásání slova, by se nevymezili k něčemu, co celé jejich snažení ohrožuje a v podstatě ničí? Zda by ve jménu samotné křesťanské lásky, byli schopni připustit zničení křesťanské zvěsti? Domnívám se, že k takovému kontraproduktivnímu jednání by se nesnížili a nemusíme se k němu snižovat ani my. Zkusme tedy naše hodnocení a stanovisko podpořit texty Nového zákona:

Matouš 12:33: Šlechtěte strom, a jeho ovoce bude dobré. Nechte strom zplanět, a jeho ovoce bude zlé. Strom se přece pozná po ovoci.“

Jak poznat, zda je strom, jehož plody jíme, dobrý? Přirozeně podle plodů. Potíže s ohodnocením plodů, a tím i stromů, mají dnes ateisté i křesťané. Ateisté, zejména extrémní sekulární humanisté, zašli již do takových extrémů, že nejsou schopni jasně říci, že naše ovoce, ovoce křesťanské Evropy, je zkrátka lepší , než ovoce islámského světa, neb tito lidé Krista a Boha odhodili. Mnoho zásad v evropských liberálních demokraciích, které by svým uplatněním a charakterem, mohly nalézat oporu v Novém zákoně a přikázáních Ježíše Krista, pak nemají v chápání těchto lidí pevný základ a tudíž mylně považují všechny kultury a hodnoty za „rovnocenné“, bez ohledu jaké ovoce pro život a celou společnost vlastně nesou. A proč by sekulární, multikulturní nadšenci vlastně měli hodnotit strom po ovoci, když jim takovou metodu radí Ježíš Kristus, ve kterého ale nevěří? Pak tedy vzniká zmatenost a pod pláštíkem domnělé „rovnosti kultur“ dochází k omylům a nedozírným škodám, stejně jako neschopnost rozeznat příčinu špatného ovoce, to jest, že chyba je ve stromu, tedy v kultuře a myšlení, která takové špatné produkty/ovoce produkuje. Potíž mají ale také i mnozí křesťané, kteří vidí ve svobodné a demokratické společnosti nepřítele, zatímco islámská jednolitost, neochvějná víra, je pro ně to, co ve svobodné společnosti postrádají a tudíž jim takové pojetí horlivé víry imponuje. Opět tak nejsou schopni poznat dobré a špatné ovoce stromu a tudíž ani strom, a ve svém nepřátelství ke svobodné a otevřené společnosti jsou schopni se spojit i s antikristem, kterým islám je, neb popírá Ježíše jako Božího Syna. Viz 1. Janův 2:22.

Avšak velmi krátce se pokusím zhodnotit ovoce a domnívám se, že by to nemělo být nic těžkého ani pro ateisty. Ovoce světa, ve kterém vládne demokracie, svoboda slova, úcta k lidským právům, k důstojnosti člověka, rovnosti lidí (zejména žen), nezávislý soudní systém, liberálně tržní ekonomika a spousty dalších atributů, je lepší pro život, než ovoce světa, ve které se nesmí mluvit, malovat obrázky náboženských mocipánů, kde ženy jsou podřadné bytosti a kde se vykonávají středověké, brutální a nelidské tresty za zločiny, chápané dle čehosi, co je nazýváno „právem“ !

Kdo chce v takovém temném světě žít, ať se do takového světa odstěhuje. Kdo si však váží svobody a lidských práv nejen pro sebe, ale i pro ostatní, by určitě neměl mít problém s hodnocením kulturního stromu, který rodí toto dobré ovoce pro jeho život, bez ohledu na to, že ani život v demokracii a svobodné společnosti není zcela prost problémů a těžkostí. Odmítám se nyní hádat s ateisty, zda tento strom je produktem osvícenství nebo křesťanství, to je v tento okamžik zcela lhostejné. Omezme se jen na skutečnost, že tento strom zde zkrátka je! A přes všechny chyby, nese lepší ovoce, než strom islámské kultury. Nestyďme se to nahlas a otevřeně říkat!

1 .Tesalonickým 5:21-22: „Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte“

Ačkoliv nesouhlasím s pochody homosexuálů, s návrhy na jejich adopce dětí, nikdy by mě nenapadlo, kvůli jejich orientaci, jim sekat končetiny, nebo je kamenovat, jak to propaguje islám. Něco takového je brutální a barbarské. Podle apoštola Pavla máme vše prověřovat a dobrého se držet. Chci říci, že takové podobné verše a výzvy k dobrému, nejsou taxativním výčtem všech možných situací, které mohou v lidských interakcích nastat. Pisatelé Nového zákona nás vybízejí v obecné rovině a my sami musíme, máme-li dobré srdce, rozpoznat, co je ono dobro v dané konkrétní situaci a co zrovna správně použít. Přikázání podobného typu nejsou receptem na svíčkovou, ve kterém se píše, kolik a čeho máme přesně hodit do kastrolu. Apoštol Pavel říká, že máme všechno prověřovat a v listě Římanům uvádí, že pokud pohané dělají sami od sebe, co Zákon žádá, pak sami od sebe naplňují Boží vůli. Proto ani zde netrpím předsudky některých křesťanů, kteří vše odsuzují jen proto, že to říká a prosazuje sekulární a ateistická společnost, nýbrž bychom měli vše prvně řádně prověřit a teprve potom se dobrého držet a zla se v každé podobě varovat.

Tudíž za dobré označuji koncept lidských práv, která zapovídají, aby se někdo v lidské společnosti postavil na místo boha a jiný naopak neměl práva žádná a byl tomu prvnímu vydán na pospas jeho libovůli, jak se děje vždy v totalitách a diktaturách. Podporu pro rovnost lidí nalezneme například ve Skutcích 10:26 a naopak vymezení proti zbožňování pouhých lidí například ve Skutcích 14:15 . V evangeliích najdeme Ježíšův vztah a přístup k ženám, který je na hony vzdálen brutálnímu zacházení se ženami v islámském světě. Apoštol Pavel ve 3. kapitole Kolosským, devatenáctém verši vybízí „Muži, milujte své ženy a nebuďte k nim hrubí“.

Ježíš nám také říká, kdo chce být mezi vámi první, ať je vašim služebníkem, nebo otrokem všech. Už jste někdy viděli otroka, který by se do služby svému pánovi sám a násilně vecpal? Už jste někdy viděli služebníka, jehož pracovní výsledky nesmí jeho pán zkontrolovat? Už jste někdy viděli služebníka, kterého by jeho pán nemohl ze služby propustit ? Já tedy ne. Tudíž taková služba a takový služebník nemůže odpovídat žádné totalitě, nýbrž jen a pouze systému liberální demokracie. Ti, kteří jsou tedy první, mají být určitým způsobem, všem ostatním podřízeni a toho lze dosáhnout jen v demokracii, kde takový „první služebník“ je „svým pánem“ – lidem do služby vybírán, jehož výsledky jsou v pravidelných intervalech, i průběžně, lidmi kontrolovány, a kterýžto služebník může být také ze své služby lidmi propuštěn, prostřednictvím pluralitních a svobodných voleb. Čili všechno máme prověřovat, a vzhledem k tomu, že i pohané mají v srdcích zapsaný Boží zákon, je jisté, že i oni chápou elementární význam spravedlnosti a práva a že jsou schopni ho do určité míry prosazovat. Pokud tedy pro tyto normy najdeme oporu v Novém zákoně, není třeba dobré nápady apriori odmítat, jen proto, že s nimi přijde ateista, či jsou prosazovány v sekulárním světě. Mohu tedy demokracii, svobodu a rovnost lidí označit za dobré a veškeré ohavné diktatury, kterým vládnou nekontrolovatelní, neodvolatelní, nekritizovatelní a pyšní zločinci, označit za zlé, a toho se varovat, neb takový systém není v souladu s těmito, a mnohými dalšími, texty Nového zákona. Našli bychom však i opačný extrém na straně některých, fanatických ateistů, kteří budou odmítat cokoliv dobrého, jen proto, že se o tom, jako o dobrém a prospěšném, píše na stránkách Nového zákona, bez ohledu, že taková norma už nyní funguje a přináší lidem podmínky pro dosahování jejich štěstí. Tito fanatičtí ateisté nenávidí křesťanství do takové míry, že jsou schopni islamistům zamést cestičku k moci, neb nepřítel jejich nepřítele, je zároveň jejich přítel.

Matouš 18:15-17: "Kdyby tvůj bratr proti tobě zhřešil, jdi a napomeň ho mezi čtyřma očima. Jestliže tě poslechne, získal jsi bratra. Pokud tě neposlechne, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva bratry, aby každé slovo bylo potvrzeno výpovědí dvou nebo tří svědků. Nechce-li však poslechnout ani je, řekni to církvi. A pokud odmítne poslechnout i církev, ať je tedy pro tebe cizí jako pohan a výběrčí daní.“

Domnívám se, že není sebemenší důvod, proč bychom nemohli některé texty aplikovat na širší okruh lidí, opět přiměřeně, podle situace. Ve výše uvedeném textu máme takovou širší společnost uvedenou církev, nicméně pokud jakákoliv společnost naplňuje svou mírností a láskou Kristova přikázání, pak ona samotná nemohou být s Kristovou vůlí v rozporu. Máme-li společnost, jejíž základy byly položeny na křesťanství, a která přijme mezi sebe muslimy a zároveň jim ukazuje svým vlastním příkladem cestu, i dobré ovoce, tedy svět, ve kterém mají svobodu, je respektována jejich důstojnost a jsou zaručena jejich občanská práva apod., můžeme oprávněně považovat za napomínání, aby zanechali své zášti a hříchu. Pokud však oni samotní hlásají nepřátelství k našim hodnotám a jsme často svědky násilností, ze strany muslimských bojovníků, proti našemu společenství, můžeme takové lidi odmítnout, tak jak je psáno, neb k nápravě z jejich strany očividně nedochází. Pohané a výběrčí daní neměli v prvním století, v době Ježíše Krista, zřejmě valnou pověst a proto se s nimi Židé moc nebavili. Podobně máme v 2. Timoteovi, třetí kapitole a pátém verši radu, abychom se od některých lidí odvraceli. Mimo jiných, také od lidí nevděčných, bezcitných a nesmiřitelných. Islámský svět nemá Krista jako Spasitele, ani koncept bližního, a proto tam často můžeme spatřovat nevděčnost, bezcitnost a nesmiřitelnost.

Matouš 15:26: „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům," odvětil.“

Na tomto Ježíšově tvrdém výroku ke kananejské ženě si povšimněme upřednostnění Boží společnosti, to byly ztracené ovce lidu Izraele, ale také nutnosti určité pokory od toho, kdo o pomoc žádá. Žena totiž odpověděla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů“. „Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.

Budou i muslimové také pokorní vůči těm, kteří jim, na úkor svých vlastních lidí, pomáhají? Nebo jim v Německu budou muset postavit 200 nových mešit či zavádět pro jejich komunity právo šaria?

2. Janův 1:10: „Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte.“

O jakém učení to apoštol Jan mluví? Přirozeně o tom učení, které nám je předáno prostřednictvím Nového zákona. Krista jsme však v naší společnosti opustili, takže plaveme a nevíme jaké učení vlastně upřednostnit. A zda je vůbec nějaké učení správné, neboť multikulturní nadšenci již nejsou schopni rozlišit mezi dobrým a špatným učením. Nevědí, na čem záleží a na čem nikoliv. Ve všem udělali rovnítko a tak všechno ztratilo hodnotu. Nuže, jaké učení nám přinášejí muslimové? Určitě ne Ježíšovo učení a učení o tom, že právě Ježíš Kristus je Spasitelem lidí. Přinášejí přesně opačné učení, přinášejí učení, které je v rozporu s křesťanským zákonem. Místo toho přinášejí brutální tresty, šíření víry mečem a snahu napravit svět lidskými prostředky, Boží království již není potřeba a tudíž není potřeba ani Bůh, neboť muslimští bojovníci ho prostřednictvím svých bomb a sebevražedných atentátů zajistí na zemi sami. To je však zpupnost, neboť z Nového zákona víme, že dokonalé pořádky zavede, až sám Pán pánů a Král králů, neb očekáváme jeho druhý příchod a nové nebe a novou zemi, ve kterých bude přebývat spravedlnost, viz 2. Petrův 3: 13.

Muslimové však nepřinášejí ani učení, které se v evropských demokraciích lidé snaží aplikovat již dnes, a která nejsou v rozporu s Novým zákonem, viz výše. To je demokracie, svoboda, lidská práva, rovnost všech lidí a tak dále. Podle apoštola Jana, ten kdo toto učení nepřinášel, neměl být vítán a přijímán do domovů. Jak by asi jednali apoštolové, kdyby do nově zakládaných křesťanských sborů měl být přijímán někdo, kdo učí pravý opak toho, než na čem první církve byly založeny? Na křesťanské společenství je potřeba křesťanů a na demokratické společenství je potřeba demokratů. Pokud do prvního přijmeme odpůrce křesťanství, křesťanské společenství přestane existovat. Pokud do druhého přijmeme odpůrce demokracie, demokratická společnost přestane existovat rovněž.

1 .Timoteovi 5:8: „Kdo se nestará o své blízké, a zvláště o vlastní rodinu, zapřel víru a je horší než nevěřící.“

Tento text se mi v souvislosti s uprchlickou krizí vybavuje v posledních dnech nejčastěji. Jak je vůbec možné, že evropští politici upřednostní cizí občany před vlastními, a ty své vystavují potencionálním bezpečnostním rizikům, když zcela jasně vidí, kam se islámský svět řítí a kde se nalézá? Nalézá se tam, kde je, právě kvůli islámu, neboť islám je totalitní ideologie. Viděli jsme postřílené turisty na plážích, viděli jsme vystřílenou redakci francouzského časopisu, a málo chybělo málo a mohl být vystřílen nedávno celý vlak a to nejsou zdaleka všechny hrůzy, za kterými stojí islámská víra. Nedávno jsem přečetl tento text a výše uvedený verš se mi opět vybavil v plné síle. Jak můžeme nadbíhat a podkuřovat lidem, kteří se hanebně chovají a přitom ty, kteří, ať již vědomě či nevědomě, jsou křesťanskému ideálu svým životem blíže, cynicky vystavujeme nebezpečí? Málokdo si uvědomuje, že soudržnost společnosti není primárně zajištěna věznicemi, soudy, policií či vojskem, nýbrž mravním a morálním základem, který je v lidech. Lidé většinou považují tyto znaky, určitou předvídatelnost lidského chování, za samozřejmost, ale není tomu tak. Jsou to pravidla a zákony univerzální morálky, která je od Boha.

Kdyby kupříkladu drtivá většina lidí přestala dodržovat elementární pravidla slušného a správného jednání, kdyby většina lidí přestala být ukázněná, například by v obchodech přestali platit za nákup, přestali houfně dodržovat dopravní předpisy a spousty dalších a dalších tisíce drobných jednotlivostí, které pokládáme za samozřejmé, žádné vojsko ani policie to nikdy nedá dohromady. Lidé v naší společnosti, zatím nepotřebují, aby je ve dne v noci hlídal nějaký policajt. Jednají správně sami od sebe. Proč to dělají? Poněvadž se to naučili od svých rodičů, ti zase od svých a tak dále. Je to morálka od Boha, a je nám znovu připomenuta v Novém zákoně, a my se jí běžně řídíme. Nekrademe, nevraždíme, na živobytí si vyděláváme, staráme se o rodinu, platíme daně a tak dále. Tím každý jednotlivec, svou ukázněností, přispívá k určité stabilitě společnosti a také k tomu, že se v ní lépe žije. Není tedy tento druh lidí tím blízkým okruhem, o který bychom měli mít péči a starost především? Pokud tedy politici, v rámci svého pomateného multikulturalismu, upřednostňují lidi, kteří takovým mravním a morálním kapitálem nedisponují, vydávají své blízké napospas nebezpečí a zločinnosti, čímž se opět zpronevěřují poselství Nového zákona.

1. Korintským 14:40: Ve všem ať panuje slušnost a pořádek.“

Na závěr opakuji, že nejsem proti pomoci potřebným, avšak i v pomoci potřebným by měla panovat jistá spořádanost. Není žádného důvodu, proč by demokratické země neměly trvat na zákonném postupu při poskytování azylu ohroženým lidem světa. Dělaly to vždy, vytvořily za tímto účelem legislativu a mezinárodní dohody, a to je určitě správné i křesťanské. Jenže to, co se dnes děje, je živelné, bez řádu a také nebezpečné. Je tedy třeba na slušnosti a pořádku trvat a znovu ho v souladu se zákony prosadit.

Autor: Tomáš Peter | pondělí 14.9.2015 18:09 | karma článku: 28.08 | přečteno: 1678x

Další články blogera

Tomáš Peter

Podpořte petici!

Dnešní moje krátká poznámka je motivována zprávou, kterou jsem před několika dny zaznamenal, a která mě velmi znepokojila a rozesmutnila.

10.7.2015 v 17:55 | Karma článku: 21.85 | Přečteno: 863 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Babiš se chystá k nepřátelskému převzetí státu

Poslechl jsem si na ČT poslední debatu lídrů deseti stran před parlamentními volbami a mohu říct, že mě nikdo z nich ničím nepřekvapil, abych změnil názor na tu či onu stranu. A teď se nabízí otázka – koho tedy volit?

20.10.2017 v 1:04 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 92 | Diskuse

Jana Slaninová

"Milý Andreji": silně provokativní blog, čtení jen na vlastní nebezpečí!

Píšu Ti, chlapče, páč mi děláš starosti. Fakt. Některé lidi netlačíš v botě, ale na mozku. Vrtáš jim hlavou ve dne v noci. Mají z toho velké hlavy. A pak je potíž sehnat čepici. A zima na krku, že jo.

19.10.2017 v 21:00 | Karma článku: 13.57 | Přečteno: 611 | Diskuse

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 23.08 | Přečteno: 559 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí recepis proti bolesti hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 240 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 454 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1289
Jsem pravičák a demokrat.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.